Zubní kazy, bílé plomby, výplně
1. Amalgámové výplně (v našem zubním centru již nepoužíváme)
Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let a v České republice se zcela určitě zhotovuje nejčastěji. Bezpečnost a toxicita amalgámu je ale stále živě diskutována. Vědci si ani dnes nejsou jisti, nakolik amalgám poškozuje zdraví lidí. Existují zcela protichůdná vědecká tvrzení - studie, které tvrdí, že je amalgám bezpečným, trvanlivým a levným výplňovým materiálem a že ze všech amalgamových výplní se během života do organismu uvolní obdobné množství rtuti jako při konzumaci mořských ryb typu tuňáka. I z těchto studií však vyplývá, že určité množství rtuti se z výplní do lidského organismu uvolňuje a někteří vědci tvrdí, že amalgám může být zodpovědný za mnoho spolu nesouvisejících příznaků jako jsou deprese, únava apod. Další uvádějí, že rtuť z amalgámových výplní snižuje počet T-lymfocytů, což ovlivňuje imunitní systém a může vést k autoimunitním onemocněním jako roztroušená skleróza, lupus erythematodes. Amalgám také může hrát roli faktoru zhoršujícího stav pacientů s alergiemi nebo leukémií [Zbyněk Mlčoch: Otrava (intoxikace) rtutí - příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám].
Jejich odpůrci poukazují na to, že škodlivost amalgámu nebyla jednoznačně prokázána, což se ovšem nedá dle našeho názoru interpretovat, že by tomu tak reálně nebylo. Obzvláště podezřelá je součást stanoviska komise EU, ve kterém se m.j. uvádí, že: „Omezení užívání amalgámu by mohlo poškodit finanční stabilitu zdravotních systémů…“ Skoro se tak nabízí podezření, že komise nadřazuje kolektivní stabilitu svých zdravotních systémů nad zdravotní rizika způsobená aplikací amalgámu jednotlivcům.
Ve vyspělých zemích je zřejmý absolutní ústup od amalgámu směrem k estetickým a bezpečnějším materiálům. V roce 2008 bylo používání amalgámu jako výplňového materiálu u zakázáno v Norsku a Švédsku, připojilo se Dánsko. V Holandsku se přestal vyučovat v rámci výuky zubního lékařství a mnoho dalších zemí ho nedoporučuje aplikovat u dětí a u těhotných žen. Česká stomatologická komora k tomu vydala 26.2.2008 stanovisko, ve kterém se mimo jiné uvádí: "Největším rizikem pro zdraví pacienta a životní prostředí je amalgámová výplň z nedózovaného amalgámu hrazená z veřejného zdravotního pojištění. Archaickou přípravou s nepřesně odměřovaným množstvím rtuti a amalgámových pilin přímo v ordinaci vzniká nekvalitní výplňový materiál."
Používání tohoto starého druhu amalgámu jsme v naší ordinaci prakticky zcela opustili. Jak kvůli vlastní bezpečnosti - při jeho přípravě dochází k manipulaci s vysoce toxickou volnou rtutí (rtuťové teploměry, již byly v celé EU zakázány), tak s ohledem na výše zmíněná rizika pro pacienty.
VÝHODY: trvanlivost a mechanická odolnost, otěruvzodrnost, minimální riziko vzniku sekundárního zubního kazu (při správném zpracování), nízká cena
NEVÝHODY: neestetický, nedořešená bezpečnost, nedrží pohromadě zubní tkáně, při tuhnutí mírně expanduje a zakládá v zubu tlak, hrozí prasknutí a odlomení zbytku zubu - proto je zcela nevhodný pro endodonticky ošetřené zuby (které jsou křehké)
NÁŠ NÁZOR: amalgám je materiál neestetický obsahující sloučeniny těžkých kovů (rtuť, cín, stříbro, měď), otázka zdravotnch rizik a bezpečnosti nebyla dosud uspokojivě dořešena. To vše v situaci, kdy již existuje sice dražší, ale zdraví zcela neškodná a estetická alternativa. Proto jsme aplikaci amalgámu v naší praxi opustili a vždy dáváme přednost kvalitně zhotovené keramické inleji nebo bílé = fotokompozitní výplni.
2. Skloinomerní výplně
Skloinomerní cementy někdy také nazývané sklopolyalkenoáty nebo glassinomery mají v řadě ohledů výhodné vlastnosti, příznivě působící na poškozené zubní tkáně. Používají se jako dlouhodobě provizorní výplně stálých zubů, zejména u pacientů s vysokou kazivosti a zhoršenou hygienou, při ošetření dětských zubů, jako dostavbový materiál pod fixní protetické práce a jako spodní vrstva tzv. . sendvičových výplní, kdy se skloionomerní cement nanese do spodní části kavity a později se překryje odolnějším materiálem (např. kompozitní pryskyřicí).
Vyrábějí se v mnoha variantách. Barevné úpravy blížící se barvě zubů, s příměsí s příměsí kovového stříbra pro zvýšení mechanické odolnosti (aplikace do stoliček) či se přidávají do kompozitních pryskyřic (= tzv. kompomery).
VÝHODY: biologická neškodnost, schopnost podpořit regeneraci oslabené zuboviny v místě odstraněného zubního kazu pomocí absorpce iontů fluoru, dobrá zpracovatelnost, antibakteriální vlastnosti, minimální riziko vzniku sekundárního kazu, dobře drží
NEVÝHODY: nízká mechanická odolnost a malá trvanlivost (zmíněné sendvičové výplně mohou v některých případech posloužit jako alternativa výplní amalgámových), esteticky nepatří mezi plně uspokojivé ve srovnání s kompozitními pryskyřicemi nebo keramikou
NÁŠ NÁZOR: výborné jako výplně v dočasném chrupu a dlouhodobě provizorní výplň (měsíce-roky). V budoucnu (po několika týdnech až měsících) je pak možné povrchovou část ubrat a nahradit bílou výplní pro zajištění vyšší trvanlivosti a estetiky
3. Fotokompozitní = bílé výplně
Představují esteticky druhý nejlepší druh výplní po keramice. Proto jsou vhodné zejména do předních zubů jakožto viditelného úseku chrupu. při správném technologickém postupu a výběru vhodných barev lze zhotovit výplně barvou velmi blízké vlastním zubům. Proto se fotokompozitní materiály staly nenahraditelnými zejména při léčbě zubního kazu a dalších defektů u předních zubů. V postranním úseku chrupu, tzn. u stoliček jsou použitelné s výhradami.
VÝHODY: estetika, pevná vazba - výplň na zubu pevně drží, aplikovaný materiál lze osvícením speciální lampou „vytvrdit“, takže je fotokompozitní zubní výplň na rozdíl od výplně amalgámové prakticky okamžitě schopná odolávat mechanickému zatížení, kompozitní pryskyřice nejsou vodiči tepla, takže se také neobjevuje citlivost na tepelné podněty jako u amalgámu, je možné ošetřit i zcela miniaturní kazy za použití tzv. "mikropreparace" bez zbytečné ztráty jinak zdravé zubní tkáně jako u amalgámu
NEVÝHODY: Mají menší mechanická odolnost ve srovnání s amalgámem a keramikou. Pryskyřice jsou materiálem přátelským k bakteriím, dobře na jejich povrchu ulpívá zubní plak, exisstuje zvýšené riziko vzniku zubního kazu v místě okraje výplně = tzv. sekundární zubní kaz. U starších kompozitních pryskyřic dochází po čase ke změnám barevného odstínu, u kuřáků a lidí konzumujících kávu, čaj, červené víno někdy dochází po čase k barevnému zvýraznění okraje výplně. Při osvícení a tuhnutí materiálu dochází k jeho smršťování, což může vést ke vzniku mikrotrhlin na okrajích výplně. Jsou během aplikace velmi náročné na správné zpracování – jsou citlivé na vlhkost a materiál musí být umístěn za podmínky absolutně suchého pracovního pole. Není li tato podmínky dodržena nebo ani dodržet nelze (při aplikaci v nepřehledném či vlhkém místě, tzn. zejména u větších defektů na stoličkách), mohou snadno vzniknout netěsnosti kolem okrajů výplně a následný průnik bakterií způsobí vznik sekundárního zubního kazu. Možná zdravotní rizika (alergie?) jsou dosud málo prozkoumána. Není doporučené je aplikovat u pacientů s horší hygienou.
NÁŠ NÁZOR: Nezastupitelné místo v moderní stomatologii, jeden z nejlepších materiálů zejména v předním úseku chrupu. Uvažujete-li o náhradě amalgámové výplně na zadním zubu za výplň estetickou, ne vždy je vhodné nahradit jí kompozitní pryskyřicí. Trvanlivějším řešením pro stoličky je zhotovení keramické inleje technikou CEREC.
| Fraktura horního levého řezáku | Zub po dostavbě fotokompozitem |
| Stolička před zhotovením výplně | A po zhotovení fotokompozitní výplně |
4. Keramické inleje
Keramické inlaye a onlaye se nejvíce přiblížily všem náročným požadavkům na kvalitní výplň a představují špičku v estetice i kvalitě zubního ošetření. Keramické inleje je možné v naší ordinaci vyrobit přímo v jedné návštěvě pomocí CAD/CAM technologie CEREC. Připravenou kavitu naskenujeme speciální 3D kamerou, pomocí software připravíme trojrozměrný obraz budoucí inlaye, a následně inlay vyfrézujeme z keramického bloku příslušné barvy, upravíme povrch inleje a nakonec inlej nahrazující ztracenou zubní tkáň upevníme na své místo, kde takřka neviditelně nahradí ztracenou část zubu. Navíc za dobu užívání keramických materiálů v ústech nebyl popsán jediný případ alergie či projevů toxicity.
VÝHODY: skvělá estetika, výplň je mnohdy takřka neodlišitelná od vlastní tvrdé zubní tkáně, vysoká odolnost a otěruvzdornost, velmi dlouhá životnost (u nových druhů materiálů se navíc snížilo riziko prasknutí na minimum), absolutní biologiocká snášenlivost (netoxické a nealerrgizují), nelpí na nich plak, nehrozí sekundární zubní kaz, nemění barvu, lze jimy nahradit i velký defekt zubu
NEVÝHODY: relativní nevýhodou je pracnost zhotovení ve srovnání s plastickými materiály a vyšší cena, ALE: zváží-li se výše uvedené výhody, domníváme se, že jde o nejlepší volbu
NÁŠ NÁZOR: skvělá alternativa ke všem předchozím výplňovým materiálům používaným do stoliček, absolutní špička mezi většími výplněmi do postranního úseku. Jsme ve třetím tisíciletí a chceme mít krásné a bílé zuby – takže keramické inleje a onleje vřele doporučujeme!!! Absolutně zdravotně bezpečné, estetické a odolné! Keramické inleje mají naší plnou důvěru!
